HYPOTEČNÍ RÁDCE díl 9 – Jak získat neúčelové peníze z účelového úvěru?

Nelekejte se, nenabádám k žádným nekalostem , jen se mi poslední dobou sešlo několik stejných požadavků od klientů a tak mě napadlo sepsat pár vět, třeba se to bude hodit i Vám.

Proč by někdo potřeboval peníze „na cokoli“, neboli neúčelově a přitom používal klasickou hypotéku, kde to vlastně na první dobrou nejde?

Odpověď je jednoduchá. O tento druh produktu mají zájem hlavně:
investoři, kteří potřebují na další nákupy rychlé peníze, ideálně v „cashi“
lidé, kteří kupují nemovitost, na kterou nelze získat klasickou hypotéku
klienti, kteří před časem koupili nemovitost a teď by se jim investované prostředky hodily nazpět
pořízení komerčních nemovitostí, kde podnikatelské/investiční úvěry mají horší a dražší podmínky

Jaké tedy jsou možnosti? V zásadě čtyři:
Buď forma americké hypotéky, kde zůstanete vlastníkem nemovitosti, dáte bance jakoukoli kdykoli pořízenou nemovitost, sloužící na bydlení do zástavy a z její hodnoty Vám pak banka vyplatí až 70% hodnoty. Výhoda je zachování vlastnictví a neúčelové použití vyplacených peněz, nevýhoda pak kratší splatnost (většinou do 20 let), vyšší úrok než u klasické hypotéky, ale přitom stále nižší než u čistě spotřebitelského úvěru a hranice max 70% vyplacené částky z hodnoty zajištění.

Druhou formou je hypotéka na refundaci. Zde je možné získat v případě mladých klientů částku až do 90% hodnoty zajištění a banka vám zpětně proplatí vámi již dříve uhrazenou kupní cenu. Výhodou je opět zachování vlastnictví, splatnost až 30 let, nejnižší úroky, jako u klasické hypotéky a možno až 80%/90%. Nevýhodou je možnost zpětně proplatit jen opravdu Vámi hrazenou část kupní ceny. Tzn. pokud jste na koupi brali hypotéku, banka Vám zpětně proplatí jen peníze placené čistě Vámi.

Třetí připadá klasická účelová hypotéka na bydlení, tzn. 2v1, kde některé banky jsou schopny za stejných podmínek poskytnout i část peněz z hypotéky neúčelově, tzn. na cokoli. Výhodou je nízká sazba klasické hypotéky a dlouhá splatnost, nevýhodou pak bývá limit neúčelové části, kde je hranice neúčelu většinou v nižších stovkách tisíc či procentuálním poměru neúčelu vůči účelu.

Poslední variantou je Družstevní financování a tzv. „prodej sám sobě“, kdy Vámi vlastněnou nemovitost „odprodáte“ do Družstva, družstvo Vám k nemovitosti poskytne veškerá vlastnická a dispoziční práva a povinnosti a vyplatí vám částku až do 70% hodnoty majetku. Peníze opět můžete použít na cokoli a splátkami si zpětně odkupujete nemovitost zpět do vlastnictví. Výhodou je podstatně jednodušší dokládání potřebných dokladů a samotné schvalování, neúčelové peníze získáte opravdu na cokoli a splatnost lze až na 30 let, nevýhodou pak je složitější administrace kvůli prodeji nemovitosti do Družstva, dále samotná změna vlastníka a celkově o něco vyšší úrok, než u klasické hypotéky.

Z praxe pak nejčastěji třeba právě zmíněným investorům řeším variantu 2, čili refundaci. Klient koupí byt z vlastních peněz, které mu pak z hypotéky zpětně proplatíme a nabyté prostředky použije na nákup další nemovitosti, přičemž z té první mu již například plynou příjmy z pronájmu. Pěkný „pákový“ systém, jak využít cizí kapitál ve svůj prospěch, nemyslíte?