Jak jsem vysvětloval v předchozích dílech „hypotečního rádce“, banka hypotéku klientovi poskytne za předpokladu splnění několika stavebních pilířů: bonita, registry, skoring, zástava.
Pojďme se dnes blíže podívat, co je vlastně ten skoring.
Každý člověk má v životě jinou situaci, jiné příjmy, jiné vzdělání, jiné úspory či zaměstnavatele.
Pod skóringem si tak můžeme představit interní bankovní proces, kdy si banka posoudí všechny vstupní údaje o žadateli a vyhodnotí si jeho rizikovost, stabilitu a schopnost dostát svým závazkům. Zjednodušeně lze říci, že je velký předpoklad, že snadněji hypotéku získá vysokoškolák v produktivním věku, pracující ve státní sféře ve vedoucí pozici než devatenáctiletý dělník se základním vzděláním, pracující u soukromníka a jež dostává mzdu v hotovosti. Skoring je však věc, kterou klient nemůže krátkodobě a napřímo ovlivnit. Navíc i mezi bankami jsou v tomto vcelku velké rozdíly. Plusové body však můžete pro hypotéku získat částečně i tím, že budete zodpovědní alespoň na finančním trhu a dobrovolně si hradíte například nějaké životní pojištění, odkládáte si na penzi či vkládáte prostředky do spoření. I toto jsou totiž parametry, které banky zkoumají a opět raději půjčí potřebné finance osobě, která si sama od sedbe tvoří rezervy a zajišťuje se proti nenádálým situacím, než člověku, který „jede měsíčně na krev a neušetří ani korunu“. Zajímalo by vás, jaké možnosti u financování bydlení máte? Stačí se ozvat a rád proberu optimální varianty i s Vámi.